další z mnoha nespaní

Čtvrtek v 1:20 | Kuří Hnátek |  Nožičky povídání
někdy je tma tak veliká a těžká
že pro ní v kapsách místo není
a otvírá nám víčka
a nutí k přemýšlení

někdy jsou noci tak prázdné a studí
že potřebuješ pohlazení
v tu chvíli můžeš rozsvítit si
- jako jediné vykoupení
Přidat komentář
 

procházky předjařím

28. března 2012 v 19:22 | Kuří Hnátek |  Nožičky povídání
ustoupily smutné sněhy
hnědavému kraji jar
dívám se až po okraj
a přemýšlení nemá břehy

půjdu, nechám mrtvé mezi
všechna moje klamná zdání
a zbydu jenom pro dívání
a nic už mě nezamrzí
Přidat komentář

Andělé

12. listopadu 2011 v 15:02 | Kuří Hnátek |  Nožičky povídání

Přidat komentář

S vůní podzimu..

24. září 2011 v 18:03 | Kuří Hnátek |  Nožičky povídání
Čas černých ostružin
a hnědých strání
Čas chladných mlh
vpitých do svítání
Doba rudých jeřabin
a šípků co mlčí
A kopců znavených
co v kraji se krčí
Přidat komentář

Jsme? Jsem.

10. srpna 2011 v 22:59 | Kuří Hnátek |  Nožičky povídání
Jsme ztraceni mezi myslí a světem
v marných hloubkách žalu
v tíživých klenbách černobílé duhy
a v němých kapkách
plných kalu
Počet komentářů: 2

Jaké je léto...

21. července 2011 v 1:19 | Kuří Hnátek |  Nožičky povídání
Pomalu se v travách ztrácí
ve stéblech se skrývá
den se kolem propotácí
do země se dívá

zamyšlení tažní ptáci
kdo teď v lese zpívá?
vítr s klasy zakymácí
pod duši se vrývá

ruce, mysl - všechno zrádci
hlava prázdně kývá
nohy jak dva němí vládci
tomu, co tu zbývá
Počet komentářů: 1

léto

21. května 2011 v 16:59 | Kuří Hnátek |  Nožičky povídání
letošní letokruhy navždy zezlátnou
a zbydou pro nás jako útěcha
tolik pampelišek - a všechny odlétnou
a my tu zůstanem a vrostem do ticha
Počet komentářů: 3

Modlitba za vodu

17. dubna 2011 v 11:21 | Kuří Hnátek |  Skácelovo psaní
Ubývá míst kam chodívala pro vodu
starodávná milá
kde laně tišily žízeň kde žila rosnička
a poutníci skláněli se nad hladinou
aby se napili z dlaní

Voda si na to vzpomíná
voda je krásná
voda má
voda má rozpuštěné vlasy
chraňte tu vodu
nedejte aby osleplo prastaré zrcadlo hvězd

A přiveďte k té vodě koníčka
přiveďte koně vraného jak tma
voda je smutná
voda má
voda má rozcuchané vlasy
a kdo se na samé dno potopí
kdo potopí se k hvězdám pro prstýnek

Voda je zarmoucená vdova
voda má
voda má popelem posypané vlasy
voda si na nás stýská
Přidat komentář

Sni

19. prosince 2010 v 2:27 | Kuří Hnátek |  Nožičky povídání


Vždy, když se podívám do zrcadla
všechny vrásky na mojí tváři jsou jasnější 
minulost je pryč
ta prošla okolo jako soumrak do úsvitu
toto není cesta,
každý dostal právo na život.

Ano, ja vím co nikdo neví,
kam to příde a kde to je
ja vím, je to hřích každého
ztratili jsme způsob jak vyhrát

půlka mého života je zapsaná v knize
žij a uč se žít od bláznů a mudrců
víš, že to je pravda
všechny věci se ti vrátí. 

Zpívej se mnou, zpívej pro roky,
Zpívej pro smích a zpívej pro slzy
Zpívej se mnou, je to jen pro dnešek,
možná tě bude zítra dobrý Pán odnášet pryč.

Sni, sni, sni
sni pro sebe a sen se splní
sni, sni, sni
a sen do snu se splní
sni
Přidat komentář

Voda živá

28. listopadu 2010 v 9:52 | Aneta Langerová |  Nožičky povídání
Když končí se den a usne má zem
pak na malou chvíli
Vrací se zpět můj niterný svět
Co osud tvůj sdílí
Do všech světových stran
do všech koutů co znám
Volám

Když přichází noc tak cítím jak moc
tvé světlo mi schází
Promítne krátce svůj stín někde v dálce
tvá duše se ztrácí
Zdá se nezbylo nic
jenže čím dál tím víc

Ve mně navždy zůstává tvoje voda živá
uvnitř odpočívá čistá a důvěřivá
Ve mně navždy zůstává tvoje voda živá
tiše odplouvá čistá a důvěřivá

Když končí se den a usne má zem
nevnímám čas
Vrací se zpět můj niterný svět
snad probudí nás
Zdá se nezbylo nic
jenže čím dál tím víc

Ve mně navždy zůstává tvoje voda živá
uvnitř odpočívá čistá a důvěřivá
Ve mně navždy zůstává tvoje voda živá
tiše odplouvá čistá a důvěřivá
Počet komentářů: 2

A střepy loňských lét poskládám a chci zpět

19. listopadu 2010 v 20:38 | Kuří Hnátek |  Nožičky povídání
.
Počet komentářů: 2

Noční chodec

24. října 2010 v 11:23 | Kuří Hnátek |  Skácelovo psaní
Někdy se v noci probudíme
a kdosi chodí po bytě

Nasloucháme těm divným krokům
jak moři v prázdné ulitě

Ty kroky jsou jak myší vlásky
a někdo cizí za nás bdí

ať z nenávisti nebo z lásky
celou noc potmě prochodí

Čí je to neklid kdo tu hledá
a nenalézá odpověď?

Posloucháme a zvykáme si
a kroky staví z ticha zeď
Počet komentářů: 2